Malý medvídek či králíček z příze je dobrý první háčkovací projekt, protože se skládá z jednoduchých tvarů a chyby se dají snadno zakrýt výplní. Plyšáci neboli amigurumi se háčkují v kruzích, takže stačí zvládnout několik základních ok a pravidelné zvyšování. Tento návod vás provede výběrem materiálu, samotným postupem a bezpečným řešením očí pro hračku, kterou dostane malé dítě. Hodí se každému, kdo drží háček v ruce poprvé.
Příze, háček a výplň do plyšáků pro první háčkování
Při výběru materiálu se vyplatí řídit údaji ve vzoru, protože velikost háčku a tloušťka příze spolu souvisejí.
Příliš tlustý háček s tenkou přízí vytvoří řídká očka, kterými prosvítá výplň. Vzory pro figurky z příze obvykle počítají s háčkem o velikosti 1,5 až 4 mm. Nejčastěji se používá příze typu aran, případně sport. Začátečníkovi se osvědčuje hladká příze jedné barvy, protože na ní jsou dobře vidět jednotlivá očka i případná chyba.
Hotový kus se obvykle plní polyesterovým vláknem, kterému se v angličtině říká fiberfill. Jde o duté vlákno na výplň, které je lehké a dobře drží tvar. Výplň do plyšáků se kupuje zvlášť, takže ji přidejte na seznam hned na začátku.

| Pomůcka | Na co dbát při výběru |
|---|---|
| Háček | Velikost podle vzoru, obvykle v rozmezí 1,5 až 4 mm |
| Příze | Hladká, jednobarevná, typ aran či sport |
| Výplň | Duté polyesterové vlákno, které drží tvar |
| Jehla | Tupá, s dostatečně velkým ouškem pro přízi |
| Marker | Označuje začátek každého kola |
Před prvním kusem se hodí prohlédnout si hotové figurky a všímat si proporcí hlavy, těla a končetin. Inspiraci nabízí třeba kategorie plyšáků na Musiccenter.cz, kde je vidět, jak různě velká hlava a krátké nožičky mění výraz celé hračky.
Základ techniky amigurumi a háčkování v kruzích
Japonské slovo amigurumi označuje malé háčkované či pletené figurky. Základem je spirála, kdy se háčkuje stále dokola bez spojování kol. Proto je potřeba marker, který se zapíchne do prvního oka kola a posouvá se vždy o jedno kolo výše. Bez něj se snadno ztratí přehled, kolikáté kolo právě děláte.
Kdo chce lépe pochopit, jak se toto řemeslo vyvíjelo, může se věnovat tématu historie a technik háčkování.
Velmi užitečné je dělat si u každého dílu poznámky. Stačí si na papír psát číslo kola a počet ok, která mají na konci vzniknout.
U většího plyšáka vzniká díl po dílu, a proto se hodí mít vedle sebe seznam všech částí, například hlavy, tělíčka a končetin. Každou hotovou část pak jednoduše odškrtnete a nemusíte hádat, co ještě chybí. Při kontrole pak odpadá zdlouhavé počítání od začátku, a hlavně se včas odhalí chybějící nebo přebývající očko.
Začátek tvoří takzvaný magický kruh, do kterého se uháčkuje první kolo a pak se prostřední otvor stáhne nití. Díky tomu uprostřed nezůstane díra. Tvar se pak rozšiřuje zvyšováním ok, tedy dvěma očky v jednom místě předchozího kola. Pro zmenšování se naopak dvě očka spojí v jedno, čímž se díl zužuje směrem ke krku i ke špičce tlapky.
Háčkování plyšáci od prvního kola po hotovou figurku
Háčkovaní plyšáci vznikají po částech. Každý díl se háčká zvlášť, vyplní se a teprve potom se spojí s ostatními. Takový postup je přehlednější než práce na jednom velkém kuse a umožňuje opravit jen to, co se nepovedlo.
Hlava, tělo a končetiny
Nejprve se uháčkuje hlava a tělo, často v podobě jednoho celku či dvou koulí, a poté uši, ruce a nohy. Menší díly se vyplňují ještě před uzavřením posledního kola. Výplň se vkládá po malých částech a zatlačuje se i do rohů, aby tvar držel a nebyl hrudkovitý.
Dobře funguje tužka nebo násada kuchyňské vařečky, kterou se vlákno dotlačí do úzkých míst, například do nožek. Příliš tuhá výplň naopak napíná očka a mezi nimi začne prosvítat vlákno. Měkčí hračka je příjemnější na dotek a lépe vypadá.
Hotové části se sešívají tupou jehlou po obvodu otvoru. Hlava se přišívá k tělu až po vycpání, protože tak jde snadno nastavit, aby seděla rovně. Plyšáci s rovnoměrně vycpanými dílky vypadají čistěji i po praní a častém mačkání.
Oči a bezpečnost pro malé děti
Bezpečnostní oči se přes své jméno nehodí pro malé děti ani pro domácí zvířata. Pevně sedící plastová pojistka sice drží, ale při hře se může uvolnit a skončit dítěti v puse. Pro hračku k nejmenším se proto používají vyšité oči.
Vyšívají se černou či tmavou přízí několika stehy křížem, případně v podobě jednoduchého uzlíku. Nit se protáhne tělem a zajistí na druhé straně hlavy. Stejný postup platí pro nos a ústa, takže celá tvář zůstane z jednoho materiálu bez tvrdých částí.
Shrnutí postupu a první hotový kus
První figurka vyžaduje tři věci, tedy hladkou přízi, háček odpovídající vzoru a duté vlákno, které se do dílů vkládá po malých částech. Pak už stačí zvládnout magický kruh, zvyšování a ubývání ok a sešití hotových dílů.
U hračky pro malé dítě se místo plastových očí vyšívají oči z příze. Plyšáci uháčkovaní tímto způsobem jsou hezkým dárkem a zároveň praktickou přípravou na složitější vzory. Každý další kus půjde rychleji, protože ruka si pamatuje rytmus kol a oko pozná správně vyplněný tvar.
A co vy: jsou vám bližší plyšáci s vyšitými očky, anebo se pustíte rovnou do složitější figurky se zvířecími ouškami?




